Vzpomínáme na PhDr. Jana Ženatého

Vložil: Marek ~ Srpen 20, 2018

Dne 11. května 2018 poznamenala českou psychologickou veřejnost významná ztráta. Opustil nás PhDr. Jan Ženatý, unikátní, komplexní člověk, jehož život měl vliv na několik generací klinických psychologů v naší zemi.

Doktor Ženatý byl velmi osobitý. Jeho přímost, předvídavost, zájem o nové obzory okořeněný notnou dávkou skepticismu, ironickým nadhledem i jeho smysl pro humor - obvykle černý - tvořili unikátní směsici vlastností, člověka, ke kterému má dodnes málokdo, kdo jej potkal, laxní postoj. Ještě dlouho se budou v kuloárech vyprávět příbehy o poutavých, hlubokých, hravých a někdy i poměrně děsivých setkáních s panem doktorem. Kdyby pan doktor teď tyto řádky četl, nejspíš by autorovi vyčinil za přehnanou sentimentálnost a přitom se potutelně a spokojeně usmíval.

Doktor Jan Ženatý se narodil r. 1946 v Miroslavi. Už v dětství to byl poněkud samotářský a intenzivně přemýšlivý člověk. Toto založení jej dovedlo ke studiu psychologie na Brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kterou absolvoval v r. 1971. Jeho aktivita a ambice v oboru se projevily již v průběhu studií, když absolvoval roční stáž u významného experimentálního psychologa Richarda Meiliho ve švýrarském Bernu. S nostalgií vzpomínal na přednášky významného psychiatra Medarda Bosse a na vstupní pohovory do Jungova institutu v Zürichu, které vedla další legenda, analytikča Marie-Louise von Franz, kterou i po letech označoval stylem jemu vlastním, když o ní mluvil jako o “děsivé ježibabě”. Jeho budoucnost ve Švýcarsku v r. 1969 přerušilo uzavření hranic komunistickým režimem a rozhodnutí včas se vrátit do rodné země a dokončit studia zde.

Doktor Ženatý již od svých studií tíhnul k analytické psychologii a později k psychoanalýze, kterou tehdy ještě v polo-ilegalitě této disciplíny absoloval u Bohumily Vackové. Inspiroval se ale průběžně i u dalších supervizorů a kolegů, zejména v německém Ulmu, kde později spolupracoval s Helmutem Thomä a Horstem Kächele, jejíchž vlivnou učebnici psychoanalytické teorie a praxe později přeložil do češtiny. V německu také dokončil svoji oficiální psychoanalytickou kvalifikaci.

Po studiích nastoupil jako mladý psycholog na oddělení klinické psychologie v léčebně v Kroměříži, kde spolupracoval s profesorem Stanislavem Kratochvílem. V roce 1981 zakládal společně s psychiatrem Martinem Jarolímkem sanatorium Ondřejov, zaměřené na pacienty s psychotickým onemocněním. Ve stejném roce vyšel Úvod do Rorschachovy metody, sepsaný ve spolupráci s dalšími kolegy (Pavel Říčan, Svatopluk Morávek, Michal Šebek). Tato publikace byla po několik desetiletí hlavní učebnicí Rorschachovy metody v České republice i na Slovensku, a doposud slouží jako inspirace a most k bohaté tradici této metody. Doktor Ženatý také již od 80. let vedl kurzy interpretace Rorschacha, ve kterých podle sdělení jednoho z tehdejších účastníků “šlo o naprosto unikátní zážitek výkladové práce”. Jeho kurzy od té doby absolovovala notná část klinických psychologů v naší zemi.

Po roce 1989 působil doktor Ženatý jako externí vyučující na katedře psychologie Filosofické fakulty a později i na Fakultě sociálních studií v Brně. Podílel se aktivně na vzniku Asociace klinických psychologů, kde byl také členem presidia. V roce 1991 začal pracovat na Kabinetu klinické psychologie Institutu lékařů a farmaceutů (dnes Subkatedra klinické psychologie na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví), kde společně s PhDr. Danou Krejčířovou vytvořili koncepci vzdělávání v klinické psychologii.

Velkým počinem pro klinickou psychologii a psychodiagnostiku u nás byl také vznik České společnosti pro Rorschacha a projektivný metody, kterou inicioval doktor Ženatý s kolegy v r. 2002. Cílem společnosti je sdružovat kolegy se zájmem o klinicko-psychologickou projektivní diagnostiku, podporovat vzdělávání, dialog různch přítsupů i kontakt se zahraničím, což se i díky doktoru Ženatému a jeho oblíbenosti na mezinárodní scéně dlouhodobě velmi dobře daří.

V posledních letech se dotkor Ženatý soustředil vedle soukromé psychoanalytické praxe zejména na výuku a supervizi a rozvoji vzdělávání Rorschachovy metody a Tematického apercepčního testu na pražském Institutu klinické psychologie, a na několika psychiatrických institucích. Aktivně kolem sebe shromažďoval mladší kolegy, kterým předával svůj ojedinělý způsob přemýšlení a práce a jak mu bylo vlastní, postaral se sám o to, aby měl jeho odkaz pevné kořeny, na kterých budeme ve světě klinické psychologie ještě dlouho stavět. Pan doktor by byl rád, že je nám to jasné.

Napiš komentář

You must be logged in to post a comment.